7 faktů o bavlně, které byste měli znát
Reklamy nás přesvědčují, že bavlna je úžasný přírodní materiál. Jenže její konvenční pěstování je ukázkou toho, jak honba za co nejvyššími výnosy a zisky poškozuje zemědělce, životní prostředí i nás spotřebitele.
1. Jedna z nejvíce chemicky ošetřovaných plodin
Co dělá s půdou konvenční pěstování kukuřice a řepky, si dokážeme představit. U choulostivé bavlny, která roste pouze v oblastech s teplým klimatem, je to ještě mnohem horší. Ačkoliv se pěstuje na méně než 3 % zemědělské půdy, spotřebuje zhruba 25 % všech insekticidů a 10 % všech herbicidů užitých v rostlinné výrobě.
2. Pěstování bavlny poškozuje životní prostředí
Masové užívání chemických pesticidů, umělých hnojiv a látek na odlistění rostlin před sklizní zamořuje půdu a zdroje vody. V chudých zemích, kde se tato plodina pěstuje, jsou navíc povolené a stále používané i vysoce toxické prostředky, které jsou v Evropě či Americe zakázané. Jedovaté látky včetně prokázaných karcinogenů se ukládají ve tkáních rostlin, zvířat i lidí. Zavlažování bavlníků navíc vede k vysychání zdrojů vody (Aralské moře již téměř neexistuje). Abychom získali jeden kilogram bavlny, spotřebujeme průměrně 10 000 litrů vody (více na Water Footprint Network).
3. Levná bavlna stojí životy
Na pěstování bavlny jsou zcela závislé miliony chudých zemědělců, zejména z Asie. Pokud se neurodí, neuživí své rodiny. Proto nakupují přípravky, které mají zaručit co nejlepší sklizeň. Často si ani neuvědomují, s jak nebezpečnými chemikáliemi přicházejí do styku, a nepoužívají žádné ochranné prostředky. Podle odhadů každý rok zemřou na otravu pesticidy určenými na bavlnu až desetitisíce zemědělců z Indie a dalších rozvojových zemí (viz dokument 100% Cotton: Made in India).
4. Děsivá realita textilních továren
Chemikáliím z bavlny jsou vystaveni i dělníci v textilních továrnách, kde se surovina zpracovává za použití dalších toxických látek (bělidla, barviva, formaldehyd pro fixaci barvy, prostředky snižující mačkavost či hořlavost - více ve filmu Cena riflí. V chudých zemích, které bavlnu produkují, často vůbec neexistuje bezpečnost práce nebo ochrana životního prostředí. Toxické kaly z továren nezřídka končí rovnou v přírodě. Oděvní firmy se navíc snaží co nejvíce stlačit výrobní náklady, takže miliony textilních dělníků živoří (více v dokumentárním seriálu Sweatshop).
5. Jedy i ve vašem tričku
Nebezpečné látky včetně karcinogenů, které se používají při pěstování a zpracování bavlny, se z hotového oblečení jen tak nikam nevytratí. Při nošení se uvolňují a vstřebávají do těla skrze kůži. Z textilu se také vymývají při praní a následně zamořují vodní ekosystémy (pokud jste zkoušeli nové džíny před prvním vypráním namočit do teplé vody, nejspíše už máte představu).
6. I bavlna už je GMO
Geneticky modifikované organismy vzbuzují diskuse zejména v potravinářství. O GMO bavlně se v našich končinách zatím tolik nemluví. I v tomto případě mají úpravy zajistit vyšší výnosy a větší odolnost vůči škůdcům. V roce 2017 bylo již 93 % bavlny pěstované v Indii GMO. Ukazuje se, že tato upravená plodina potřebuje více vody, hnojiv a pesticidů než původní lokální druhy bavlny. Mnohonásobně vyšší náklady na její pěstování mohou vést k zadlužování farmářů a jsou spojovány se vzrůstajícím počtem jejich sebevražd.
7. Vydělávají hlavně řetězce
Bavlna je nejdůležitější surovina pro výrobu oblečení. Její masové pěstování a zpracování ovlivňuje velký tlak na co nejnižší náklady. Tvrdě pracující zemědělci a dělníci z textilních továren přitom dostanou jen procenta z celkové prodejní ceny. Největší podíl z ní, více než polovina, patří prodejcům - módním řetězcům (viz info Na Zemi).
Pokud tento neudržitelný proces nechceme dále podporovat, máme několik možností:
1. Omezit nákup nového oblečení
Nikdy v historii nebyly oděvy tak dostupné. Módní značky chrlí jednu kolekci za druhou a všemožně se nás snaží motivovat ke zbytečným nákupům. Jak se jim vyhnout? Můžete se inspirovat tipy na minimalistický šatník, který je levnější a ušetří vás dilemat, co na sebe. Nebo vyrazit na lov do second handů. Oblečky pro nejmenší je ideální dědit po dětech příbuzných či známých. A kdo umí se šicím strojem, může se pustit do upcyklace starších či nevyužitých kousků.
2. Pokud nakupujete, chtějte slow fashion
Přes trička je skoro vidět a po pár praních z nich létají nitě. Trendy oblečení za pár kaček označované jako „fast fashion“ prostě není stavěné na to, aby s vámi udrželo krok moc dlouho. I tento přístup se ale mění. Možná už jste slyšeli o tzv. pomalé módě „slow fashion“, která si zakládá na kvalitě, nadčasovosti, lokálnosti i respektu k přírodě a těm, kdo pro nás oblečení vyrábí. Je už jen na nás, jestli se necháme nachytat na nízkou cenu, nebo svůj šatník vybavíme dražšími, ale o to trvanlivějšími exempláři.
3. Biobavlna – udržitelná cesta
Mohlo by se zdát, že když je pěstování a zpracování bavlny zatíženo tolika negativy, je lepší přeorientovat se na oblečení z umělých vláken. Jenže syntetické tkaniny, zejména polyester, uvolňují při praní obrovské množství plastových mikrovláken, která zamořují životní prostředí.
I tady existuje udržitelné řešení – organická bavlna. Při jejím pěstování a zpracování se dodržují přísná pravidla zaručující ochranu přírody (zákaz toxických chemikálií a GMO, přírodní hnojiva, ruční pletí, menší pole pro podporu biodiverzity, zdravotně nezávadná bělidla a barviva). Nezávislí auditoři garantují také přijatelné pracovní podmínky pro zemědělce a dělníky v textilních továrnách. K prestižním certifikátům pro biobavlněné produkty patří GOTS (více v dokumentu o GOTS).
Textilie z organicky pěstované bavlny neobsahují toxické látky, které mohou dráždit pokožku a způsobovat alergie. Jsou proto vhodné i pro ekzematiky, alergiky a nejmenší děti, jejichž pokožka je mnohem citlivější než kůže dospělých. Biobavlna je ideální zejména tam, kde textil přichází přímo do styku s kůží (spodní prádlo, ručníky a osušky, ložní povlečení, kapesníky, pratelné kosmetické tampony či menstruační vložky).
Organická bavlna je také vhodná pro kontakt s potravinami (utěrky, sáčky a tašky na nákup potravin, kapsy a ubrousky na svačinu). Dají se z ní ale ušít i další zajímavé kousky, které jsou praktické a až doslouží jednoduše kompostovatelné (pratelné filtry na kávu, kuchyňské žínky, batohy, kosmetické taštičky). Skvěle si tak rozumí s trendem zero waste, který klade důraz na šetření přírodních zdrojů a předcházení vzniku odpadu.