7 kroků k Zero Waste domácnosti
Odpad, a zejména ten plastový, se v poslední době stává stále častějším tématem. Třídit evidentně nestačí - i z vytříděného plastu se v Evropě recykluje méně než třetina. Pokud si nechceme udělat ze Země jednu velkou přiotrávenou skládku, je třeba zásadní změna.
Nejspíše už jste slyšeli o trendu zero waste - „nulový odpad". Američanka Bea Johnson ve své knize Domácnost bez odpadu popsala, jak zredukovat roční odpad čtyřčlenné domácnosti do jediné zavařovačky. Místo složité likvidace odpadků přichází s praktickými návody, jak jich vyprodukovat co nejméně a ještě při tom šetřit čas, peníze i své zdraví.
A protože každá změna k lepšímu se počítá, můžete se inspirovat našimi 7 kroky k zero waste domácnosti. Třeba i vás začne život směřující k nulovému odpadu opravdu bavit.
1. Méně a lépe
Všichni chceme konzumovat stále více na planetě, která ale není nafukovací. Zdroje surovin nejsou bezedné a je jen na nás, kolik zbyde pro další generace (v horším případě už pro nás).
Vyhýbáme se nákupům zbytečností, byť na nás pomrkávají v supervýhodných akcích a slevách (už žádné: to by se mohlo hodit/udělám si radost/já do toho zhubnu).
Co nejvíce využíváme již vyrobené (nemá smysl vyhodit všechno plastové jen proto, že to teď frčí, tím přírodě moc nepomůžeme).
Pokud už nakupujeme, volíme co nejkvalitnější alternativy (v případě oblečení již existuje trend slow fashion) s co nejmenším dopadem na planetu (místo plastu recyklovatelný papír, biobavlna či dřevo s FSC certifikací).
Zajímáme se i o to, jak daleko daný produkt cestoval, a dáváme přednost lokálním výrobkům (banány z Jižní Ameriky x české jablko).
Říkáme ne, ať už jde o zbytečné reklamní letáky či dárky, suvenýry z cest (magnetky, klíčenky) nebo vzorky, které stejně neplánujeme vyzkoušet.
2. Zavaleni obaly
Do plastů se dnes balí všechno od potravin přes elektroniku po samotný odpad. Plastové sáčky, igelitové tašky a sáčky na smetí, které denně používáme, se ale nedají recyklovat a končí ve spalovnách a na skládkách.
Do obchodů vyrážíme vybaveni vlastní taškou (látkovou nebo třeba parádní retrosíťovkou, hodí se jich mít víc).
Dalším krokem jsou vlastní sáčky, dózy a sklenice na potraviny (nejspíše nebudete první vyznavač zero waste, který si je přinese, nestyďte se zeptat, pokud je to třeba).
Zejména ve větších městech vznikají specializované bezobalové obchody (tam vás s nákladem vlastních obalů vřele přivítají).
Lepší než jednorázový je vratný obal (pivo, minerální vody, mléko).
Pořídíme si vlastní lahev či cestovní hrnek na nápoje, které nahradí stovky jednorázových.
Vyhýbáme se jídlu s sebou v jednorázových plastových boxech. Můžeme si ho nechat zabalit do vlastních obalů (dózy,pratelné ubrousky a kapsy). Pokud se stravujeme často na cestách, využijeme i vlastní cestovní příbor (třeba z bambusu).
3. Domácnost na více použití
Minimum námahy, to je zaklínadlo moderního věku. Koupit za pár korun, použít a vyhodit. Schválně kolik jednorázových vymožeností doma objevíte.
Plastové houbičky, kartáče a žínky na nádobí nahradí lufa, kartáče z přírodních materiálů a pratelné látkové žínky.
Papírové utěrky pokud možno nepoužíváme vůbec, co nejvíce je nahrazujeme bavlněnými a bambusovými utěrkami, které jsou pratelné.
Poctivé dřevěné prkénko je v kuchyni nepostradatelné, svou plastovou konkurenci snadno strčí do kapsy.
Dobrá zpráva pro vyznavače kofeinu - existují i pratelné filtry na kávu.
Jednorázové plastové příbory, kelímky a nádobí sice po oslavě či grilování ušetří hodně námahy, ale z hlediska čerpání přírodních zdrojů představují naprostou zhýralost.
Plastová brčka patří k ikonám moderních zbytečností. Pokud bez nich ale nemohou existovat třeba vaše děti, zkuste jejich nerezovou verzi.
Ani štětka na toaletu nemusí být z barevného plastu, alternativou jsou dřevěné WC štětky s přírodními štětinami.
Opravdoví fajnšmekři si místo dalšího plastového smetáku mohou pořídit třeba březové koště.
4. Hygiena bez obalu
Koupelna je plná udělátek, které se pod heslem „čistota je půl zdraví“ snaží tvářit nepostradatelně. Tady se dá udělat opravdu pořádný kus „zero waste“ práce.
Klasické zubní kartáčky se vyrábí z více druhů plastů, a jsou proto nerecyklovatelné. Nahradit je můžeme třeba bambusovými kartáčky, jejichž rukojeť je kompostovatelná nebo větvičkou Salvadory perské (siwak).
Tuhé mýdlo na ruce může mít papírový nebo rovnou žádný obal. Tekuté lze doplnit třeba v bezobalovém obchodě.
Plastové mycí houby můžeme nahradit přírodními z lufy či mořských hub (jen pozor zda jejich výrobce garantuje, že jsou sbírány udržitelným způsobem).
Nepostradatelné odličovací tampony si můžeme pořídit i v pratelném provedení. Vydrží léta.
Plastové vatové tyčinky jsou prostě problém, v oceánech už jich plavou miliony. Naštěstí jsou k dostání i v celopapírové verzi, k mání jsou také speciální pomůcky přímo na čištění oušek.
Jednorázové holicí strojky není možné recyklovat. Ale je možné je nahradit – celokovovými strojky s výměnnými žiletkami či břitvou.
Na výrobu jednoho papírového kapesníku jsou potřeba dva litry vody. A že jich za zimu padnou i stovky kusů/nachlazená osoba. Osvědčenou alternativou jsou klasické pratelné látkové kapesníky.
Papírové ubrousky na ruce rovněž fungují na principu použij-vyhoď. Poctivý bavlněný ručník jich zachrání tisíce.
Máloco dokáže zaplnit popelnici tak spolehlivě jako jednorázové dětské plenky. Jedno dítě vyprodukuje za plenkovací období zhruba tunu tohoto odpadu. Ekologičtější, ekonomičtější i zdravější variantou jsou moderní látkové pleny.
Podobné je to i s dámskými menstruačními pomůckami. Silikonové menstruační kalíšky, pratelné látkové vložky nebo praktikování volné menstruace ušetří tisíce jednorázových pomůcek.
A na závěr trochu kontroverznější téma – už jste slyšeli o pratelném toaletním papíru? Používá se po malé straně a pere se podobně jako dětské plenky.
5. Vyrobte si to doma
Pro plno věcí vlastně ani nemusíte do obchodu. Češi jsou proslulí svými sklony k zahrádkaření, kuchtění, tvoření a kutilství všeho druhu. Tohle prostě máme v krvi.
Začít můžeme třeba domácí kosmetikou (sůl do koupele, pleťová či ústní voda, zubní pasta, deodorant).
Dalším krokem může být třeba výroba domácí drogerie (oblíbený je prací sliz z mýdlových vloček a prací sody).
Staré povlečení a oblečení se může proměnit na tašky, sáčky, žínky, kapsáře, koberečky nebo obaly na všechno možné.
Renesanci zažívá domácí zavařování, pečení vlastního pečiva, výroba jogurtů a sýrů i kysání zeleniny.
K modernějším disciplínám patří třeba výroba rostlinných mlék, nakličování nebo vykrmování kombuchy.
Obědy a svačinky z domova mají tu výhodu, že víme, co jsme do nich dali. A zabalit si je můžeme do vlastní dózy či ubrousku.
6. Stop plýtvání
Zhruba třetina nakoupeného jídla končí v popelnicích, protože ho nespotřebujeme. A podobné je to i s dalším sortimentem – nikdy nenošené oblečení, opuštěné sportovní náčiní, dekorace z módy, hračky, které neměly úspěch...
I tady platí – co nekoupíme, to nevyhodíme. Prostě dáváme pozor, aby se nám do košíků nevloudily zbytečnosti.
Před nákupem zapřemýšlet nad jídelníčkem, naučit se zpracovávat zbytky( internet je plný nápaditých receptů) a také si pohlídat správné skladování potravin.
Případně se poohlédnout, zda v okolí neoperují potravinové banky, kam je možné poživatelné přebytky odkládat.
Zbytky ovoce a zeleniny nevyhazujeme do směsného odpadu, ale na vlastní kompost či do vyhrazených popelnic (existují i kompostovatelné sáčky a kompostéry určené do bytů).
Co nevyužijeme, posíláme dál (secondhandy, internetové bazary, půjčování v rodině či komunitě – nářadí, elektrospotřebiče, sportovní vybavení a oblečení pro děti).
7. Upcyklace
Stále častěji se mluví také o upcyklaci, což je záchrana věcí, které by se jinak staly odpadem (šití kabelek z obnošeného oblečení, předělávání starého nábytku).
Opravujeme, pokud je to možné (oblečení, obuv, elektrospotřebiče).
Není od věci zamyslet se i nad spotřebou vody a energií.
Díky chytrým technologiím už také není nutné vše tisknout (jízdenky, vstupenky, noviny).
Víc hlav víc ví
Pokud jste si při čtení řekli, že na zero waste něco bude a že byste mohli některé body vyzkoušet, máme ještě poslední tip. Na Facebooku najdete plno celostátních i regionálních ZW skupin, kde získáte mnoho užitečných informací.
Ve FCB skupinách či na specializovaných blozích se řeší témata opravdu ze života. Tušili jste, že i váš zvířecí miláček může být zero waste? To samé platí i o dětech, cestování nebo dárcích.
Některé skupiny jsou zaměřené přímo na prodej, směnu či půjčování věcí.
Je to také to správné místo na vaše zero waste dotazy (třeba kde sehnat opravdu výkonné žížaly do vermikompostéru).
Přejeme vám, aby vám směřování vaší domácnosti k nulovému odpadu dělalo radost. I když jsme každý jen kapkou v oceánu, je jen na nás, KAPKÁCH, jak ten oceán bude vypadat :-)