Úsměv, prosím!
Jak to všechno začalo?
První zmínky o začátcích zubní péče se objevily už v období 3500 let před naším letopočtem. Byly to Babyloňané, Asyřané, Číňané a Egypťané, kteří se začali o svůj chrup starat poctivější. Bohaté vrstvy používali na čištění tenké zlaté párátka a ti ostatní si museli vystačit se žvýkáním dřevěných paliček. Našli však malé vylepšení a na žvýkání používaly aromatické dřeviny, které zanechávaly příjemnou vůni. Nejvíce ale letěl kořen z rostliny Maswak - tu nazývali zubním kartáčkem a tento způsob dodnes používají některé primitivní kmeny v Austrálii a Africe.
Namísto kartáčky plátno
Začátkem našeho letopočtu se již na čištění zubů používali i pokročilejší prostředky. Například brk ze supa nebo osten dikobraza. Ještě modernější způsob používal Aristoteles, který svému svěřenci Alexandrovi Velikému poradil, aby si každé ráno mnul zuby drsným plátěným ručníkem. Tento způsob, tedy čištění zubů pomocí plátna, se v některých zemích používal ještě iv 15. století. Čištění zubů po každém jídle se doporučovalo již v těchto časech a perličkou bylo spaní s otevřenými ústy.
První zubní kartáček, který už pořádně připomínala tu co používáme dnes, přišla do Evropy z Číny. Držadlo tvořila kost nebo bambus a v něm byly vloženy chlupy ze sibiřského kance. Rozmach využívání této kartáčky ale nebyl zcela jednoduchý. V Evropě se totiž zubní hygieně nevěnovala téměř žádná pozornost, takžepo použití drsné kartáčky měli mnozí záněty dásní. Srst z kanců tak nahradila srst z koně nebo jezevce, ale takové kartáčky se staly výsadou nejbohatších.
Sladkosti a první kartáčky
První moderní kartáček se na trhu objevila až v roce 1780, výrobci byli Angličané. Novinkou bylo, že štětinky byly upevněny ve vyvrtaných otvorech. Poptávka se zvýšil s rozšířením sladkostí, které přineslo 18. století. Na scénu totiž přišel i zubní kaz a jedinou známou léčbou bylo vytrhávání zubů. Později se výroba začala v domácnostech, kde se o tuto část postarali ženy. Rukojeť kartáčku byla z kosti, do ní se vyvrtali otvory a sem pak vkládali štětinky z dlhostrstého prasete. Posun nastal až v roce 1938, kdy se objevily nylonová vlákna. Tyto štětinky ale byly příliš tvrdé, pomalu vysychaly a nevěděli si držet původní tvar. V roce 1950 přišly na řadu měkčí štětiny a tuto kartáček si v roce 1969 přibalil na Měsíc i Neil Armstrong.
Dnes již máme k dispozici množství moderních variant zubních kartáčků a dalších užitečných pomůcek na udržování pěkného chrupu. Problémem tak je spíše nevědomost, nesprávné čištění a zanedbávání ústní hygieny. Pojďme se tedy podívat na několik základních pravidel, které vám zaručí méně návštěv zubaře a nakonec i ten vysněný zářivý úsměv.
Jak na to?
Základem je pravidelnost a důkladnost. Za vznikem zubního kazu stojí povlak, který obsahuje bakterie a pokud se na zubech, mezi nimi a na dásních drží dostatečně dlouho, na problémy máte vydělané. Nejdůležitější je tedy pravidelné odstraňování zbytků jídla a povlaku a to za pomoci správné kartáčky (doporučují se měkké štětinky, které nepoškozují sklovinu), Mezizubního kartáčku resp. nitě a ústní voda je už jen perličkou na závěr. Dejte si záležet i na správné technice, s níž pomůže zubař nebo ještě lépe - dentální hygienik. Pokud jste ho ještě nenavštívili, vězte, že právě zde se rodí zdravé zuby, protože zubař už jen odstraňuje napáchané škody. Dentální hygienu byste měli absolvovat alespoň jednou ročně, odstranění zubního kamene a rady jak se správně pečovat o chrup, za těch pár korun opravdu stojí.
Mytí zubů by mělo být vaším ranním a večerním rituálem, doporučuje se však mytí zubovpo každém jídle. Nejdůležitější je ale večerní hygiena, kterou byste se měli snažit nezanedbávat. Čas mytí není až tak důležitý, mnohem podstatnější je kvalita. Sem spadá nejen důkladné vyčištění zubů, ale i trochu ruční práce s nití či mezizubním kartáčkem. Nepodceňujte tuto část péče, odstranění zbytků jídla z těch částí kam se kartáček nedostane, je základem úspěchu a nejlepší prevencí před vznikem zubního kazu.
Kartáček se snažte pravidelně vyměňovat, alespoň každé tři měsíce a dejte si záležet i na výběru zubní pasty. Na trhu jsou pasty na všechny typy problémů, ale nezapomínejte, že ani ta nejúžasnější pasta zázraky neudělá. Ani různé bělicí prostředky vám například nepomohou, pokud budete konzumovat potraviny, které zuby tak či tak obarví.
No pokud byste rádi měli svůj chrup přece jen o něco bělejší, vyzkoušejte některý z těchto zajímavých triků přímo z přírody.
Chrúmajte!
Pravidelná konzumace jablek, mrkve, celeru, nebo hrušky, vám díky své kyselosti přirozeně vybělí zuby. důležitéje ale odhrýzanie přímo z plodu, nakrájené kousky jablka již takovou dobrou službu neudělají. Na závěr si ještě zuby vypláchněte čistou vodou, abyste neutralizovaly kyseliny a cukr.
Proti skvrnám zuby dobře ochrání listová zelenina - brokolice, saláty, špenát, tmavě zelená zelenina, totiž dokáže vytvořit na zubech jakýsi ochranný film.
Vybělte se jahodami a banánem
O bělících účincích jahod jste už určitě slyšeli, takže směle do toho. Jezte, nebo si plodem doslova vyčistěte zuby. Vyrobit si můžete i bělící jahodovou pastu - rozmačkané jahody smíchejte s polovinou kávové lžičky jedlé sody a čistěte si zuby asi 5 minut. Na závěr si ještě vyčistěte zuby běžným způsobem. S touto pastou to ale nepřehánějte, dopřejte si ji jen jednou za čas. Pokud byste chtěli vyzkoušet něco nového, vezměte si banánovou slupku a vnitřní stranou si zuby čistěte asi dvě minuty. Tuto proceduru opakujte každý den, dokud nedosáhnete kýžený efekt. O bělení se postará draslík, hořčík a mangan, který zuby absorbují.
Čištění kokosem
A na závěr ještě jedna specialitka - kokosový olej . Když ho budete používat místo zubní pasty, poskytne vám množství, až překvapujících účinků. Nejenže zklidňuje záněty dásní a zubů, ale pravidelné používání vaše zuby i vybělí. Stuhnutí olej jednoduše naneste na kartáček místo pasty, nebo si lžíci oleje dejte do úst a pomocí jazyka čistěte zuby ze všech stran.
Vše pro zdraví
Petra Janigová
Naureus.sk